Aktuality

Tříkrálové setkání 2024

Zahájení letošního roku bylo pro nás všechny ve stínu událostí závěru roku 2023.

I v této zvláštní atmosféře se více než stovka absolventů Univerzity Karlovy a členů Klubu Alumni sešla v kostele svatého Mikuláše na Malé Straně, který se nachází na Malostranském náměstí v Praze. Jde o nádherný příklad architektury vrcholného baroka, který dokáže ohromit svými rozměry a monumentálně pojatým interiérem. Je významnou a charakteristickou dominantou Malé Strany, stejně jako Pražský hrad. Na jeho místě stál až do roku 1743 gotický farní kostel. Na stavbě dnešního chrámu sv. Mikuláše, který představuje nejcennější barokní památku na sever od Alp, se pracovalo přibližně sto let a podílely se na něm tři spřízněné generace velkých barokních architektů rodiny Dientzenhoferů. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1775 se kostel svatého Mikuláše stal hlavním farním kostelem Malé Strany.

Tentokrát "Tříkrálové setkání" proběhlo už v pátek 5. ledna.

Na úvod nás přivítal prorektor Univerzity Karlovy pro akademické kvalifikace prof. Jan Kuklík, který reflektoval události posledních dní a především nám všem popřál hlavně hodně sil, zdraví a pohody v novém roce.

Hudební pásmo s tříkrálovou tématikou si tentokrát připravil pan Blahoslav Rataj z Církve československé husitské, který nám zahrál na varhany, na které hrával za svého pobytu v Praze jako host manželů Duškových slavný Wolfgang Amadeus Mozart. Varhany v pražském svatomikulášském chrámu postavil jezuita Thomas Schwarz v letech 1745–1747, mají přes 4000 píšťal a některé dosahují délky až šesti metrů.

Následovala přednáška předsedy historické komise a historika umění prof. Jana Royta o architektuře a výzdobě kostela. Chrámovému průčelí s trojicí velkých štítů, dokončenému roku 1710, vévodí socha sv. Mikuláše v nadživotní velikosti; kamenné sochy západních církevních Otců jsou nejčistší ukázkou římského baroka v Praze. Velké vstupy doplňují polokruhové nástupní schodiště.

Nás především zajímalo spojení tohoto nádherného místa s Univerzitou Karlovou. V sousedství kostela totiž byla po téměř 400 letech dne 8. 9. 2016, v Den české státnosti, znovu otevřena románská rotunda sv. Václava, postavená jako připomínka zázraku, k němuž došlo při posmrtném převozu Václavova těla ze Staré Boleslavi na Pražský hrad. Teprve s rekonstrukcí Profesního domu dnešní Matematicko-fyzikální fakultou byl v roce 2004 vyklizen sutí zasypaný prostor, původně interpretovaný na základě dostupných plánků jako podzemí pravděpodobné sakristie barokního kostela. Až další průzkum zasypaných omítaných prostor, později rozpoznaných jako krypty, a objev kruhového zdiva rotundy odkryl příslušný význam zdejších nálezů a rotunda pak mohla být otevřena veřejnosti díky oficiálnímu projektu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Více o historii kostela svatého Mikuláše se můžete dočíst zde.