Reflexe zkušenosti a reakce po tragických událostech na FF UK ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Reflexe zkušenosti a reakce po tragických událostech na FF UK, postřehy z Belgicko-České p Zora Vansteenkiste Od tragédie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v prosinci 2023 uplynulo již 15 měsí možnost sledovat bezprostřední reakce na tento útok i následná opatření, která byla postup cílem zmírnit jeho následky. S dojetím jsem pozorovala obrovskou vlnu solidarity, která se do konkrétních činů. Díky tomu mohla velmi rychle přijít cílená a potřebná pomoc. Přechod od krize k obnově Po ukončení akutní fáze se koordinace pomoci přesunula z krizového řízení na samotnou FF U prvních dnů začaly vznikat nejrůznější iniciativy podporující proces obnovy – například in sdružující studenty psychologie a krizové interventy, dále Fond odolnosti podporující neje Centrum resilience, Pamětní fond dr. Jana Dlaska, Pamětní fond dr. Lenky Hlávkové, spolek mnohé další. Zaujalo mě, jak česká společnost čelila a stále čelí výzvám spojeným s takto mimořádnou ud jakým se nastartoval proces vyrovnávání se s následky útoku, a jeho pokračování ukazuje na společnosti i jednotlivců. Co umožnilo efektivní reakci Mezi klíčové faktory, které umožnily efektivní a včasnou pomoc, patří: • připravenost složek IZS, • dlouholetá práce Sekce psychologie krizí, katastrof a traumatu MV, výměna a využití mezi zkušeností • zkušenosti z období pandemie, • existence sítě státních i neziskových organizací zaměřených na pomoc v krizových situací • téměř okamžitá podpora z Norských fondů a úzká spolupráce s norskými vědci z NKVTS, sdíl mezinárodních partnerů Ve srovnání například s útoky v Bruselu v roce 2016 byla pomoc v České republice poskytová efektivně, a hlavně v souladu s nejnovějšími poznatky o potřebách obětí masového násilí. Konkrétní kroky pomoci • Registrace a základní podpora: Podařilo se identifikovat a oslovit přímo zasažené osoby, nejen nezbytnou lékařskou péči, ale i základní informace a první psychologickou pomoc. • Následná péče: Téměř okamžitě byl spuštěn systém následné péče ve spolupráci s odborníky napříč regiony. • Finanční podpora: Díky Nadačnímu fondu UK a štědrosti široké veřejnosti byla zajištěna c pomoc zejména pro pozůstalé a zraněné. Tato podpora navíc pokračovala i v dalších fázích • Dlouhodobá péče: Začalo se pracovat na zajištění dlouhodobé podpory a na tom, aby bylo m na měnící se potřeby zasažených. • Návrat na fakultu: Významnou výzvou byl návrat do budovy fakulty, vytvoření (byť jen pře pietního místa a podpora pro studenty, kteří nebyli přímo zasaženi, ale událost je hlubo Význam reflexe a dokumentace Jak se dalo očekávat, organizace připomenutí prvního výročí od tragické události byla náro zejména potřeba respektovat různorodé potřeby všech zúčastněných, ale domnívám se, že spln očekávání a přes všechny “provozní” těžkosti proběhla důstojně. Každá takováto krizová událost je testem pro společnost, jednotlivce i instituce. Přestože důkladně připravovat, podobné situace nás vždy do jisté míry zaskočí. Při zpětném pohledu otázky, co šlo udělat jinak nebo lépe – takové reflexe jsou zásadní pro budoucnost. Bylo by nesmírně cenné celý průběh události i následného zotavování systematicky dokumento co nejvíce informací, získání co nejpřesnějších údajů umožní, aby vzpomínky i data zůstaly další fáze ozdravného procesu. Výjimečnost této zkušenosti Česká republika čerpala převážně z přenesených zkušeností. Bylo možno se opřít o zkušenost krizovými událostmi nicméně jiného charakteru (např. povodně, pandemie, uprchlická vlna z českém kontextu, nebo o poznatky ze zahraničí. Česká republika neměla s takto rozsáhlým ak zkušenost od dob druhé světové války. Pokud se podobné události v minulosti odehrály – nap vůči studentům, náboženským řádům nebo během srpnové okupace v roce 1968 – nebyly dostateč analyzovány či zdokumentovány. Je důležité nezapomínat na tato nevyslovená a nezmapovaná t sobě česká společnost stále nese. Naděje pro budoucnost Silným pilířem zvládání následků tragédie byla hluboce zakořeněná ochota Čechů pomáhat. Li zapojili do sbírek, nabízeli konzultace, podporovali fakultu i univerzitu jako celek. Tato je jasným dokladem síly občanské společnosti. Je však třeba si uvědomit, že nás čeká dlouhá cesta. Bude zapotřebí udržet nastavené stand na měnící se potřeby zasažených jednotlivců i institucí, být otevření novým perspektivám a A především najít potřebné zdroje na realizaci všech dlouhodobých záměrů, neboť s koncem a pozornost společnosti přirozeně odvrací jinam, k novým tématům a úkolům a podpora může zdá slábnout, přestože potřeby na mnoha úrovních zůstávají. Závěr Za zvládáním mimořádné tragické události stojí pevná vůle pomáhat a spolupracovat, schopno a institucí rychle a většinou i dobře reagovat, založena na drobné, vytrvalé práci z předc Pokud si tyto kvality uchováme i nadále – pokud budeme sdílet informace, ptát se na smysl našich kroků – může celá společnost projít uzdravujícím procesem na individuální, instituc celospolečenské úrovni. Každá společnost je jen tak silná, jak silní jsou její nejzranitelnější členové. Záleží na pevnou, hustou, dostatečně pružnou a funkční záchranou síť si vybudujeme a jak jí budeme u zdánlivého klidu.